První spolky dobrovolných hasičů byly v Čechách zakládány v šedesátých letech předminulého století. V roce 1870 jich bylo pouze 16 a během čtyř let se jejich počet rozrostl na 106. Ideální snahy těchto prvních průkopníků hasičství razily vítěznou cestu i do odlehlých krajů.

Jak je napsáno v kronice Sokola, byla v červenci roku 1871 hrstkou nadšenců založena  „Tělocvičná hasičská jednota Sokol", v níž vedle tělocvičné činnosti se pěstovalo současně i hasičství. Nechybělo dobré vůle ani nadšení. Když se pak začaly zakládat samostatné hasičské sbory, byl i v Jablonci nad Jizerou roku 1875 při Sokole zřízen samostatný hasičský odbor. A tak se muselo využít obětavosti každého člena a to tím způsobem, aby si za vlastní peníze opatřil hasičskou výzbroj. Společnost v tomto sboru byla různorodá. Byli zde chalupníci, živnostníci a nejvíce bylo dělníků, kteří přinášeli sboru veliké oběti tím, že věnovali všechen svůj volný čas po práci novému hasičskému výcviku. Mládeže v té době bylo mezi těmito obětavci velmi málo, skoro žádná, neboť se na tento spolek tehdy dívalo jako na spolek jen pro starší obyvatele mnohdy i přestárlé, což ztěžovalo výcvik.

Obec Jablonec nad Jizerou, kterou tehdy tvořily společnou obec Buřany, Bratrouchov a Dolní Dušnice, vlastnila již dávno dvoukolovou ruční stříkačku, avšak již zastaralého typu, kterou po zdlouhavém vyjednávání se členy obecního zastupitelstva připojených obcí sbor převzal pod svoji správu. Obecní zastupitelstvo dalo stříkačku na svoje náklady opravit a postavilo pro ni kůlnu. Divadelní a ochotnický spolek Podhoran sehrál ve prospěch téhož účelu několik divadelních představení.

Podle dochovaných záznamů stála tato kůlna vedle Hotelu Ráj - dnešní zelenina, papírnictví a pracovní oděvy. Roku 1878 byl pořízen z dobrovolných příspěvků spolkový prapor, jehož patronkou se stala Anna Gromanová a roku 1880 byla zakoupena nová čtyřkolová ruční stříkačka oboustranně sací dvouproudová. K ní byl přikoupen dvoukolový naviják se 160 m hadic za celkovou cenu 960 zlatých, které byly opatřeny rovněž uspořádanou dobrovolnou sbírkou. Téhož roku se sbor s oběma stříkačkami zúčastnil hašení velkého požáru mlýna na „Kruhách". V roce 1885 byly zakoupeny první hasičské obleky a další potřebné nářadí. Obnos na nákup těchto věcí zapůjčil spolku jablonecký obchodník Jan Mencl. A to byl již sbor v plné funkci, neboť péčí hasičského odboru byl v Jablonci pořádán třetí sjezd 29. Župy Podkrkonošské, jejíž členem se sbor stal v roce 1883.

21. června 1886 se strhla prudká bouře se silnou průtrží mračen. Jizera protrhla ochrannou hráz, rozlila se a způsobila mnoho škod. Při zachraňování obyvatel a majetku zde pomáhali hasiči místní a z Rokytnice. Tělocvično - hasičská jednota Sokol trvala takto do roku 1892. Odlišné cíle obou odborů jednoty a snad i snahy osobní si vynutily, že byla na den 8. května 1892 svolána Valná hromada obou odborů, která rozhodla o rozdělení jednoty na dva samostatné spolky. Sbor dobrovolných hasičů a Jednotu Sokolskou.

Sbor dobrovolných hasičů zvolil ihned nový výbor. Starostou a velitelem Jindřicha Nečáska, jednatelem Františka Fišeru, hospodářem čeňka Blažkeho.

Hasiči měli v té době štěstí a bylo jim přáno, neboť ihned po osamostatnění přispěla obec na obnovu vybavení sboru obnosem 150 zlatých. V té době platili členové měsíční příspěvky 10 krejcarů, což na tehdejší dobu bylo dost. Roku 1895 byla zakoupena další čtyřkolová ruční stříkačka oboustranně sací jednoproudová s navijákem a 320 metry hadic.

30. července roku 1897 se po třídenním vytrvalém dešti rozvodnila Jizera tak, že opět protrhla ochranné hráze a zatopila tak celou obec. Poškozeno bylo zařízení místních firem Kuna v Blansku, Mohrův mlýn, strženy byly veškeré můstky a lávky. Velmi narušený byl tehdy železný most přes Jizeru. Povodeň trvala tři dny. V místech dnešního centra - dříve bylo náměstí před kostelem - byly naplaveny nánosy bahna a kamení, mnoho dřeva a klád. Na pomoc při úklidu a postavení nové ochranné hráze byla povolána setnina 42. pluku z Hradce Králové. Práce trvaly přes dva měsíce.

V roce 1901 kupuje sbor další ruční stříkačku, tentokrát dvoukolovou s potřebným vybavením a dvoukolovým navijákem se 120 metry hadic a příslušenstvím. Tato stříkačka stála 840 korun a byla chloubou sboru. Nedlouho poté k ní byly zakoupeny sáně na zimní období. Že si hasiči svých stříkaček vážily a patřičně hleděli, můžeme dosvědčit zápisem z kroniky:

"Stříkačka tato je již chloubou sboru zvláště pak, kdy byla vzorné vyčištěna, mosazné a měděné části lesknou se a kdy při každém Božím těle slavnosti byla s ostatními stříkačkami vystavována na silnici před Rájem ověnčena kvítím, kde stála také hasičská stráž v plné parádě."

Roku 1903 žádá obecní zastupitelstvo velitele sboru Jindřicha Nečáska o zprávu „Jaká opatření sboru jsou učiněna pro případ vypuknutí požáru v době noční a zdali opatření ta pokládá sbor pro osobní bezpečnost i majetku pokud požárem ohroženou by jeviti se mohla za dostatečnou či ne".

Odpověď velitele Jindřicha Nečáska:

Slavnému obecnímu zastupitelstvu.

K ctěnému připíšu ze dne 14. ledna 1903 slušně sdělujeme, že Dobrovolný hasičský spolek v místě, v pádu vypuknuvšího požáru v noční době má následující opatření na domech čp. 90,120,105, 77,30,131 nalézající se tabulky s nápisem „místo k oznámení požáru", kde má býti ohlášeno, že hoří v obci neb ve vůkolí vypukl požár. V hoření části obce jest trubač spolku p. Emanuel Marek, čp. 90, ve střední části trubač p. Josef čipera čp. 120 a v dolení části trubač p. František Vrabec čp. 99. Tito oznámí požáru vypuknutí trubkou, aby členstvo spolku u stříkárny se sešlo. Sem dostaví se p. Marek Jáchym, Šíř Erdman a Kobr Filip toho času kočí se třemi páry koní jež připřáhnuti budou ku dvěma stříkačkám čtyřkolovým a jedné stříkačce dvoukolové k těmito možno pňpřáhnouti i navijáky hadicové.
členstvo spolku hledělo vždy, by svému úkolu dostálo, že by však mohlo veškerou zodpovědnost za osobní bezpečnost na sebe vzíti, nemožno nám určiti.

Jelikož dosavadní skladiště hasičských stříkaček a nářadí nevyhovovalo hlavně svým prostorem, žádá sbor obecní zastupitelstvo o stavbu nového prostorného skladiště. Po dlouhém vyjednávání koupila obec v roce 1904 dům čp. 28 - bývalá patronátní škola - a zřídila v něm o něco prostornější hasičské skladiště. O dva roky později k němu povolila přenést i leziště. Veškeré náklady na tyto práce byly obcí uhrazeny. Skladiště bylo sice o něco větší než předchozí, ale nedostatek peněžních prostředků nedovoloval postavit nové. K tomu došlo až v roce 1913, kdy byla budova zbourána a na jejím místě postaveno nové, prostorné hasičské skladiště se dvěma prostornými garážemi a velkým půdním prostorem. V budově byla také četnická služební místnost a šatlava. Stavbu provedla firma pana stavitele Hájka z Rokytnice nad Jizerou za 9.550 korun. Tato budova, později již nazývaná hasičská zbrojnice, sloužila sboru po několika úpravách až do roku 1996, kdy byla sboru předána nová hasičská zbrojnice.

Každoroční hasičské plesy bývaly vedle plesů Sokola vždy velkou událostí a bývaly velmi hojně navštěvovány. Původní místo, kde byly konány, bylo ve staré dřevěné hospodě U Halířů - poutní louka, kde bylo dříve společné ústředí Tělocvično-hasičské jednoty Sokol. Po rozdvojení obou spolků se hasiči odstěhovali do středu Jablonce, do hostince V Ráji. Zde byly mnohem výhodnější podmínky pro spolek. Hlavní věcí bylo, že zde byl veliký sál, kde bylo možno bez velkých instalací zbudovat jeviště na hraní divadla. Pro plesy býval tento sál vyzdoben lesním chvojím a obrazovou dekorací hasičů v různých uniformách v životní velikosti. Tyto obrazy pravidelně maloval jablonecký malíř a lakýrník Josef Blažek. Ten jako jediný v širokém okolí zvládal kresbu figur v dokonalém provedení. Jeden tento obraz hasiče se zachoval až do dnešní doby. Hudbu na těchto bálech obstarávala kapela pana Josefa Vrány, který pro svůj soubor měl k dispozici své dva syny. Ostatní hudebníky sháněl z jabloneckých občanů. Mezi nimi byl i pozdější kapelník jablonecké hudby pan Josef Ulrich.

Nadešlo období první světové války a s ním utrpěl všechen veřejný ruch, činnost hasičského sboru nevyjímaje. Utěšeně se rozrůstající činnost rázem ustala. Na bojiště bylo povoláno 27 členů hasičského sboru, z nichž se 15 již ke svým rodinám nikdy nevrátilo.

V poválečné době začala činnost spolku opět na plné obrátky, mnohem rychleji, mnohem aktivněji, s ještě větším zápalem. V roce 1921 byl v Jablonci uspořádán župní sjezd již podruhé. A vzápětí roku 1922 přistupuje ke sboru mládež, je založena jinošská družina a samaritánská stráž. V témže roce dne 14. srpna vypukl požár v hostinci u Hančů v Jablonci. Požár vznikl v podkroví a zničil celou střechu, která byly pokryta eternitem. Budovu a vybavení se podařilo zachránit. Hašení se zúčastnil jablonecký sbor se dvěma stříkačkami čtyřkolovými, dvěma dvoukolovými, hasičský sbor firmy Linke Stumpe - bělidlo se stříkačkou čtyřkolovou. Zachráněna byla též stodola, kde měl pan Hanč pod senem schovanou tašku se 35.000 korunami na nákup dobytka. Oba sbory dostaly za účinný zásah po tisícikoruně a bečce piva.

Jelikož pokrok šel neustále kupředu a bylo třeba sbor vybavit novou technikou, rozhodl výbor sboru o zakoupení nové dvoukolové motorové stříkačky od firmy R. A. Smekal Praha Smíchov. Stalo se tak v roce 1924. Na nákup stříkačky, která stála 48.000 korun přispěli:

• Banka Slavie 1000 korun
• firma Linke Stumpe (nynější Hybler) 1500 korun
• firma J. Kuny (nynější Darre) 1500 korun
• okresní správní komise 2000 korun
• Městská spořitelna v Jilemnici 200 korun

Na žádost Sboru dobrovolných hasičů se usneslo obecní zastupitelstvo ručit za půjčku 25.000 korun v Krkonošské záložně a doplatit úroky, pokud by je sbor nemohl z vlastních zdrojů uhradit. Ještě téhož roku 19. října vypukl požár v kotelně firmy Linke Stumpe. K požáru se ihned dostavil jablonecký sbor s novou motorovou stříkačkou a jednou čtyřkolovou ruční stříkačkou, dále zde zasahoval tovární sbor fy Linke Stumpe a hasičský sbor ze Sklenařic. Díky nové stříkačce byl požár včas lokalizován a nerozrostl se na celý tovární komplex. Za tento účinný zásah darovala pojišťovna sboru 600 korun a firma Linke Stumpe dalších 1500 korun. Takhle si v dávných dobách hasičů vážily místní firmy, pojišťovny i banky.

V roce 1926 bylo v Jablonci v Pilišťatech uspořádáno veřejné hasičské cvičení spojené s odpolední slavností, kde hrála hudba pana Vrány. Cvičení se zúčastnilo 6 sborů župy. Roku 1928 byla při sboru oficiálně zřízena jinošská družina, později nazvaná dorostenecká. Župního sjezdu v Horních Štěpanicích se v roce 1929 se svým cvičením poprvé představilo 10 dorostenců. Dále pak zde cvičilo 23 členů a 7 členek. V témže roce věnoval sboru kovář Pavel Metelka nákladní automobil na dopravu motorové stříkačky. Do této doby byla motorová stříkačka k ohni dopravována v zápřahu s předním vozem pro mužstvo od dvoukolové stříkačky. Jelikož však nebylo ve zbrojnici místo, parkovalo toto vozidlo ve stodole hostince V Ráji. Z rozhodnutí výborové schůze z 27. srpna 1929 zažádal starosta sboru Václav Metelka o přístavbu nových garáží ke stávající zbrojnici, leč nebylo mu vyhověno.

31. srpna 1930 pořádal sbor na zdejším ostrově v Pilišťatech koncert vojenské hudby 4. pěšího pluku Prokopa Velikého z Hradce Králové za řízení kapelníka Aloise Macha. V tomto roce zasahoval sbor u dvou požárů. A sice ve Sklenařících - osada Blansko v domě Josefa Machačky a v Buřanech u požáru stodoly pana Hájka. Bylo provedeno 13 cvičení sboru, 22 cvičení ženského odboru a 16 cvičení dorostu.

Roku 1931 byla dorosteneckému družstvu slavnostně předána vlajka před nastoupeným sborem u hasičské zbrojnice. Ještě téhož roku byla přistavěna kůlna za hasičskou zbrojnicí pro uložení potřebného nářadí a hadic.

V neděli 23. září 1934 byl v Jablonci pořádán Den brannosti. Tímto pořádáním byl v největší míře pověřen sbor. Slavnosti se zúčastnil Hraničářský prapor č. 2 roty „Nazdar" z Trutnova. Slavnost se konala na hřišti v Pilišťatech. Sbor zde zajišťoval občerstvení, pořadatelskou službu a nakonec předvedl cvičení se stříkačkou čtyřkolovou ruční a dvoukolovou motorovou.

V roce 1935 rozeslal sbor žádosti na Škodovy závody, závodu Tatra a Praga o darování vozu pro rychlou přepravu mužstva a motorové stříkačky.

Začátkem roku 1936 byly v garážích zbrojnice vybudovány skříňky a věšáky pro osobní výzbroj a výstroj členů sboru. Do této doby ji měl každý člen u sebe. 19. července se konala oslava u příležitosti 60. výročí založení sboru. Na této slavnosti, pořádané na ostrově v Pilišťatech, účinkovala Kmochova hudba Kolínská řízená kapelníkem Aloisem Vlasákem za účasti mnoha sborů župy. 15. listopadu téhož roku byl zakoupen dopravní automobil Praga za 4112 Kč a upraven pro přepravu 10 členů a potřebného nářadí. Toto vozidlo umožňovalo připojení dvoukolové motorové stříkačky a provést tak včasný zásah.

V únoru 1938 uspořádal sbor Masopustní mumraj. Ten se vydařil. Masopustní průvod vyšel o 9. hodině ranní dům od domu za doprovodu dechovky. Večer pak byl ukončen tancovačkou.

Na Valné hromadě v lednu 1939 byl čten plán činnosti, ve kterém bylo mnoho návrhů, jež se však již nepovedly uskutečnit. Nad republikou se začala stahovat černá mračna německých okupantů. Po okupaci československa byl našemu sboru vydán zákaz jakékoliv činnosti. Klíče od zbrojnice musely být předány místnímu veliteli německé posádky a ve zbrojnici ponechán veškerý majetek. Ještě před tím však stačili členové zatřít barvou mosazné a měděné součásti hasičských stříkaček a uschovat stanovy sboru, zápisy a dokumenty.

Rok 1939 - 1945. O tomto období nemáme žádnou zmínku - zákaz činnosti.

Ustavující první Valná hromada 1. července 1945. Z příkazu české zemské hasičské jednoty a Okresního Národního výboru v Jilemnici ji svolal bývalý výbor hasičského sboru. Dostavilo se 25 členů. Schůzi zahájil bratr Václav Metelka slovy: „Drazí přátelé, bratři. Vítám vás všechny do této naší první hasičské schůze v osvobozené vlasti, jímž bylo Všemohoucím dopřáno, že dočkali jste se dne osvobození, dne znovuzrození. Za těch 7 roků naše řady prořídly. 41 bratrů se osvobození nedočkalo. Zahynuli na bojištích nebo v koncentračních táborech. Po sedmi letech utrpení opět zasvítilo jasné slunce a doufejme, že nikdy již nezajde."

Valnou hromadou byl opět zvolen nový výbor v jehož čele stanul předválečný starosta sboru Václav Metelka. Následovala prohlídka zbrojnice, která byla zabrána německým vojskem. Bylo shledáno, že nám byla ukradena ruční čtyřkolová stříkačka, která byla pro sbor pýchou. Hlavní ztráta ale byla krádež automobilu Praga, který sboru dobře sloužil pouhé tři roky. Veškerá výzbroj pro 35 členů i výstroj však byla v pořádku a na svém místě. Pouze cedulky se jmény německých vojáků, snad hasičů, zůstaly. Ty byly během několika dní odšroubovány a spáleny. Výbor začal ihned shánět nové vozidlo, aby se mohlo účinně zasahovat. Na žádost obecního zastupitelstva bylo sboru přiděleno zabrané vozidlo po Němcích zn. Mercedes. Toto vozidlo bylo pak členy sboru přestavěno na přepravu osob a nářadí s připojením motorové stříkačky.

V roce 1946 uspořádala Okresní hasičská župa se sídlem v Jilemnici veřejné cvičení s motorovým vozidlem a rozvinutými hadicemi dle příruček na hřišti v Pilišťatech. V tomto roce byla opravena zbrojnice, zakoupeno 10 ks nepromokavých plášťů, 4 hákové žebříky a nové znaky na přilby.

Přišel rok 1948 a s ním i únorový puč. Okresní hasičské jednoty dostaly za úkol sestavit akční výbory, které prováděly očistné práce ve všech sborech. Několik našich členů bylo zatčeno, někteří se hrdě hlásili „ke straně". Ale těm poctivým ani tento komunistický útlak na chuti do práce neubral. A tak hasičská idea razila svou cestu trním dál.

V roce 1950 byla zakoupena elektrická siréna, která byla umístěna ve věži zbrojnice. Až do této doby byl požární poplach vyhlašován třemi trubači.

20. července 1952 byl v Jablonci konán Župní sjezd. Ten se odbýval na hřišti v Pilišťatech. I přes nepochopení některých členů tento sjezd dopadl velmi dobře, jak po stránce technické, tak i organizační. Sjezdu se zúčastnilo 669 členů z hasičských sborů okresu.

V roce 1954 nám byl zabaven hasičský vůz Mercedes soudruhem Munzarem z Okresního výboru KSč. Vůz byl předán jinému sboru, kterému však nevíme. Bylo tedy dohodnuto s vedením závodu Tofy, že v případě požáru půjčí sboru vozidlo své.

8. září 1955 bylo sboru přiděleno nákladní vozidlo Praga RN s potřebným nářadím a závěsným zařízením.

Rok 1957 přinesl sboru velký pokrok v technickém vybavení. Bylo zakoupeno hasičské vozidlo Tatra 805 v provedení hasičský speciál se vsunutou stříkačkou PS 8 a dalším vybavením.

1. máj 1960. Kolem 8. hodiny ranní se začal shromažďovat a řadit prvomájový průvod u n. p. Kolora. V 8.30 se rozezněla poplachová siréna a stoupající černý kouř od Blanska nevěstil nic dobrého. červený kohout zakokrhal v továrně Seba Sklenaříce - bývalá Kunová továrna, později fa Kapnar ŽBS a nynější fa Darre. K požáru se sjelo mnoho sborů z okolí i ze vzdálených obcí. Požár byl silného rozsahu a teprve po poledni se jej podařilo lokalizovat.

Rok 1968 nás opět překvapil vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Přes naše město se 21. srpna valily proudy sovětské a polské armády a zdržely se zde až do 3. listopadu. V hasičské zbrojnici byla provedena přísná kontrola, zda se zde nenalézají provokační materiály a zbraně.

V roce 1970 se ve dnech 20.-21. dubna rozvodnil Končinský potok a zatopil Pilišťata. Byla čerpána voda z mnoha domů. V témže roce sbor zakoupil přívěsnou motorovou stříkačku PPS12. Jelikož ve zbrojnici bylo již málo místa, byla některá technika vyřazena a předána okolním obcím.
V roce 1975 oslavil sbor 100. výročí svého založení. Oslava se konala na ostrově v Pilišťatech za účasti mnoha sborů a občanů města.

Roky 1977 a 1978 jsou ještě v paměti mnohých zapsány jako roky velké vody. Vždy v měsíci srpnu nastaly prudké deště, které způsobily vzedmutí řeky Jizery. Ta následně zaplavila autokemp Zátiší, jablonecké závody Kolora, ŽBS a Elitex. Voda zaplavila Pilišťata, centrum města i ZDŠ. Evakuováni byli občané Zátok, hosté autokempu a pionýrský tábor, který byl na ostrově. Zde nám vydatně pomáhaly okolní hasičské sbory.
17. ledna 1979 byl sbor povolán k požáru přestavované bývalé mateřské školky v Jablonci. Při tomto velkém požáru shořela celá střecha, vazba i stropy.

V roce 1980 nám byl přidělen nový požární automobil DVS 12 Avia 30.

V listopadu roku 1984 se sbor zúčastnil hašení velkého požáru lesního porostu u Alfredky v Harrachově. Požár byl likvidován za velmi silného větru 19 sbory a 3 sbory z Polska.

10. srpna 1985 oslavil sbor 110. výročí svého založení. Slavnostní Valná hromada, kterou vedl předseda sboru František Javurek se konala v Kulturním domě. Zprávu o činnosti přednesl velitel sboru Ladislav Papež a zprávu za kolektiv Mladých požárníků Pavel Cihelka. Poté se uskutečnil slavnostní průvod městem na ostrov do Pilišťat, kde slavnost pokračovala.

V roce 1986 se sbor zúčastnil hašení dalšího velkého požáru v Harrachově a sice Lesnického učiliště.

1. únor 1987 se do povědomí jabloneckých občanů zapsal černou tuší. V mrazivém měsíci zakokrhal červený kohout nad tolik oblíbenou restaurací Paříž na náměstí. V mrazu, který se pohyboval okolo 25 stupňů, zamrzaly hadice i čerpadla u cisteren. Požár byl tak silný, že budova musela být zbourána.

Listopad 1989 přinesl všem lidem dobré vůle opět svobodu od komunistického útlaku a ze Svazu požární ochrany se stal opět Sbor dobrovolných hasičů.

Město Jablonec nad Jizerou má již dlouholeté družební styky s německým městem Sulzbach/Taunus. I náš sbor udržuje přátelské vztahy s místními hasiči. Na důkaz přátelství nám sulzbachští hasiči věnovali v roce 1991 dopravní vozidlo Volkswagen pro přepravu osob.

Začátkem roku 1992 sbor zasahoval u velkého požáru hotelu Harrachovka v Harrachově. V témže roce jsme se konečně dočkali. Po několikaletém jednání byla sboru přidělena cisterna čAS 25 Škoda 706 RTHP. Svůj první křest v novém působišti prodělala 8.-9. srpna při požáru dnes již zrušené toxické skládky ve Sklenařících. Velkým pomocníkem nám byla ve dnech 11. října až 8. listopadu téhož roku, kdy prasklý vodovodní řád končinského vodojemu zapříčinil nedostatek pitné vody na sídlišti Letná.

Tehdejšímu Městskému národnímu výboru zaslal výbor SDH žádost o postavení nové hasičské zbrojnice. Stávající prostory na náměstí byly nevyhovující. Například čAS 25 parkovala v garáži fy Janda na konci města, DVS 8 Tatra 805 ve studené a vlhké garáži rozestavěného městského skladu za nádražím CD. Ostatní technika DVS 12 a dopravní vozidlo Voklswagen ve zbrojnici na náměstí.

V roce 1995 proběhly oslavy 120. výročí založení sboru. Na slavnostní schůzi v Kulturním domě přečetl zprávu o činnosti starosta sboru Josef Škoda. Jako hosté byli přítomni starosta města Václav Nosek a starostka OSH Semily Marie Ducháčková. I na této schůzi zaznělo několikrát přání o postavení nové hasičské zbrojnice. Oslavy pokračovaly průvodem na náměstí, kde probíhala další část.

5. října 1996 přišel členy sboru dlouho očekávaný den. Městský úřad v Jablonci nad Jizerou nám předal klíče od nové hasičské zbrojnice, přestavěné ze zmiňovaného skladu za nádražím CD. Budova má 4 prostorné garáže, klubovnu, elektrokotelnu, šatnu pro mužstvo, dílnu, kancelář, byt domovníka a nepostradatelný sklípek. Hned vedle budovy je pozemek, jehož délka umožňuje pořádat soutěže v požárním sportu. Ale hlavně jej využívá kolektiv Mladých hasičů, jehož členové pilně trénují i v zimním období.

V roce 1997 postihla naši republiku vlna povodňových záplav. Nevyhnula se ani Jablonci nad Jizerou, kde byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity.

Že na nová zásahová vozidla nejsou peníze, to každý z nás ví, a že si je musíme sami opravovat, to je také známo. Proto byla v letech 1998-1999 provedena generální oprava vozidla DVS 12 Avia 30. Vůz byl kompletně rozebrán a opraven. A samozřejmě dostal i nový kabát.

10. června 2000 proběhl křest nového cvičiště u zbrojnice. Sbor zde pořádal po dlouhé odmlce okrskovou soutěž. Ten den bylo veliké vedro, což se nedá říci o 17. červnu t.r., kdy sbor oslavil 125. výročí svého založení, slavnost se odehrávala od 13 hodin, kdy za doprovodu Krkonošské dechovky a mažoretek prošel slavnostní průvod městem. Slavnost pokračovala u zbrojnice soutěží a ukázkami s historickou technikou a jinými atrakcemi. Večer byla country zábava, na které
hrála místní folk a country kapela FOUS. Ačkoliv bylo celý den chladné počasí, slavnost se vydařila.

Rok 2002 přinesl skoro celému státu obrovské záplavy, které si vyžádaly nejen rozsáhlé škody na majetku, ale i lidské životy. Lidé volali o pomoc. Na místo nejvíce postižených oblastí spěchali stovky dobrovolných hasičů na pomoc bližnímu. Také naše družstvo vyjelo s vozidlem DVS 12 a PPS 12 do Hořína u Mělníka a Obříství u Neratovic. Za tuto nezištnou pomoc jsme obdrželi děkovné listy od obou obcí a hejtmana Libereckého kraje Pamětní list.

2. září 2003 dostal sbor od města Jablonce n. Již. velký a dlouho očekávaný dar v podobě nového zásahového vozidla CAS 24 K-LIAŽ 101. Toto vozidlo nám umožňuje provést rychlý a kvalitní zásah, neboť prostory pro uložení potřebného vybavení jsou dostačující. Vozidlo je vybaveno vysokotlakou hadicí a pochopitelně pohon 4x4. Jelikož ale 5 vozidel se do zbrojnice nevešlo, bylo rozhodnuto o renovaci historického vozidla Tatra 805 a zapůjčení do Muzea hasičské techniky v Chrastavě u Liberce . Stalo se. Vozidlo prošlo důkladnou opravou, bylo vybaveno konopnými hadicemi i původními dýchacími přístroji a samozřejmě dostalo nový lak. Nyní se nachází v Chrastavském muzeu, kde se těší velkému zájmu fandů hasičské techniky, ale i široké veřejnosti.

Každý sbor vlastní historické zástavy. Náš sbor vlastní dvě. Jelikož se zub času na nich podepsal, bylo navrženo zhotovení nového hasičského praporu. Stalo se tak ve firmě Velebný v Ústí nad Orlicí, kde dovedné ruce vyšívaček odvedly překrásné dílo. V roce 2004 pak proběhlo slavnostní vysvěcení nového praporu a obou historických. Svěcení celebroval světící biskup Královéhradecký Mons. Josef Kajnek a pan farář Ivo Kvapil.